čtvrtek 29. prosince 2016

* Panelákové děti


Obyčejní lidé. Jistě je znáte, bydlí v paneláku, k večeři si dají párek s hořticí, na dovolenou jezdí na chalupu. Nejsou na instagramu, nejsou aktivní na facebooku, možná je potkáte v obchodním domě, ale asi si jich ani nevšimnete. Když se ale nad jejich životy trochu zamyslíte, možná zjistíte, že za trochu pozornosti stojí.
Často přemýšlím o ekologii, o tom, jak se chováme k planetě a jaké důsledky může naše chování způsobit. Ono je to tak, že i ty nejlépe myšlené kroky, nemusí být v důsledky kroky správnými. 
Stačí se jednou proletět do teplých krajů, koupit si k pití mladý kokos až od někud z tramtárie, nebo prostě jen postavit domeček a zatápět si v krbu. Pro většinu znás to jsou známky úspěchu, známky dobrého společenského statusu. Je to krásný život, ale na dluh našich dětí. Jedna cesta letadlem utvoří ekologickou stopu, kterou za celý život nesplatíme. Taky jsem se proletěla a bylo to báječné, rozhodně tu nechci nikoho obviňovat, protože bych musela začít u sebe. Jen tu chci vyzdvihnout jednu skupinu naší společnosti o které se často nemluví. 
Bydlet v paneláku znamená, obývat malý kousek země společně s hromadou dalších lidí. Znamená to, že zbyde spousta místa na lesy, hřiště, louky... Dát si k večeři český párek s hořticí a lokálním chlebem může být krok k obezitě, ale také velký skok zpět od dovážení potravin přes půl světa.
I když si asi většina takový života nevybrala, přesto mají tito obyčejní lidé můj dík. Někdy prostě jenom stačí žít a neškodit.




1 komentář:

  1. Krásný, to je ono.. Mám za sebou knihu o Odpadech od norského antropologa, jehož jméno jsem teđ zapomenula, ale začíná na R.. A právě čtu Útěk do divočiny a tady u Holky s lebkou hraje hudba právě odtamtud. Děkuji, přeji vám všem krásný rok!
    PS:ještě doporučuji knihu Anna od Gaardera, moc a moc aktuální, naléhavé...

    OdpovědětVymazat